Srpen 2015

Summer

14. srpna 2015 v 20:32 | Wendyxix
Ahoj lidi,
chtěla bych vám poděkovat že chodíte na můj blog.
A já bych vám chtěla napsat že tu pár dní nebudu odjíždím do Tropical Islandu v Německu.
Moc se tam těším protože sjedu největší tobigán v Evropě. Tak i já vám přeji teplé a slunečné léto a užijte si prázdniny :)
Wendy

Kapka krve 4. 1/2

12. srpna 2015 v 16:29 | Wendyxix |  Kapka krve
"Tak mami, teď mi hezky všechno vysvětlíš ano? Vzala mě do zahrady která nebyla moc barevná.
"Dobře já... chtěla jsem ti to říct ale nestihla jsem to. Před 150 lety mě kousnul upír a musím v tomhle věku žít navždy. Pak za tu dlouhou dobu jsem potkala tvého otce. Nevěděl o mě a pak jsi se narodila ty takže si půl na půl. Tvoje sestra ne je jen člověk. A když jsme jeli s tvým otcem na víkend pryč tak mě viděl jak jsem někoho kousla. A tady teď kde jsme je to pro upíry co něco spackali a neumí se o sebe postarat a pro lidi tuhle velkou budovu představují jako školu. Budeš tady bydlet a taky se učit, chodit s ostatními na hodiny, přatelit se a tak dalé."
Začala jsem utíkat běžela jsem do té školy a začala brečet. Sedla jsem si na schody a viděla jsem jak si ke mě Lucas sednul. Objal mě.
"To je dobrý Kat, všechno bude v pořádku provedu tě tu" Stiskla jsem ho ještě pevněji.
Jenže mi to došlo. Myslela jsem že mě má rád ale je to jen jeho práce. Odtrhla jsem se od něj a vrhla sem na Lucase zlostný pohled. Já vím že to není Jeho chyb ale ...
"Máš mě aspoň trochu rád?

pokračování příště Wendy⭐️

Kapka krve 3. 2/2

12. srpna 2015 v 12:26 | Wendyxix |  Kapka krve
Stála jsem vedle velmi přitažlivého kluka, přesněni stopaře a naproti mě byla snad ta největší a nejstarší budova. Byla celá natřená na černo, měla tři velké věže a vypadala jako škola pro jiná stvoření.
"Tak, budeš trávit všechen tvůj čas." řekl Lucas. Nemohla jsem říct jediné slovo. V krku jsem
měla velký knedlík.
"Uvidím teď svou mámu?" Chytl mě za ruku a vedl mě dovnitř té budovy. Bylo zam spoustu lidí v mém věku a měli černé uniformy s modrými proužky kolem pasu. Takže asi škola pomyslela jsem si.
Lucas mě vedl po velkém zatočeném poschodí až nahoru do první věže. Stáli jsme před dveřmi a náhle se ozvalo "Dále".
Vešli jsme do místnosti a uviděla jsem svou matku.
"Katrhyno!" zařvala a hned se mi vrhla do náruče.
"Jsem tak ráda že tě vidím mami, myslela jsem že jsi ...
"Už je všechno dobrý, pojď všechno ti vysvětlím"

Pokračování příště Wendy 🌺

Kapka krve 3. 1/2

11. srpna 2015 v 9:57 | Wendyxix |  Kapka krve
Nevěděla jsem co se semnou stane. Bála jsem se, ale poprvé v životě jsem měla pocit že už víc svobodná být nemůžu.
"Lucasi, když už jsem tak pitomá a šla jsem s tebou tak kam jdem?"
"Pojedeme na letiště a poletíme do anglie."
"Co tam?"
"Hele, nevyzvídej co takhle překvápko?" a usmál se na mě.
Nechala jsem to být a když jsme dorazili na letiště měli jsme na spěch. Letadlo jsme stihli jen tak tak.
"Co jsi zač?" "Lucasi?"
Nevnímal ale spal. Tak to je skvělý pomyslela jsem si.


"Probud' se, Kat halo jsme tu."
Už jsme byli na místě takže bud' uvidím mámu nebo je to nějakej ůnosce skvělí.
Nastupovali jsme do velkého černého auta. Asi BMW.
"Tak ještě jednou co jdi zač?" Usmál se na mě.
"Řekněme že hledám upíry který chce někdo zabít a odvádim je na to místo kam jedem. Jsem stopař.
Nevím proč, ale začala jsem mu věřit

Pokračování příště Wendy

Anketa kapka krve

10. srpna 2015 v 23:16 | Wendyxix |  Ankety
Začala jsem psát příběh kapka krve a zajímal by
mě tvůj názor. Hlasuj!

Kapka krve 2. 2/2

10. srpna 2015 v 22:32 | Wendyxix |  Kapka krve
Pohlédla jsem na něj ale do jeho přenádherných očí se nedalo koukat moc dlouho. Znervózňovalo mě to.
"Tak co chceš vědět? Stejně mi to neuvěříš." začal Lucas.

"A co když jo? To je jedno. Takže jak víš že moje matka zemřela? odpověděla jsem vyhýbavě.
"Neumřela."
"Cože to není možný, pokračuj!"
"Tak fajn začnu od začátku, tvoje matka je upír a otec to neví ty ses narodila jako první takže jsi poloviční upír dokud někoho nezabiješ. Tvá mladší sestra je normální je po otci. A tak se dostáváme
k té části proč si myslíš že je tvá matka mrtvá. Když se včera tvůj otec vrátil bez matky řekl ti že ji zajelo auto že Kat?
"Jo přesně to řekl." odpověděla jsem. Musela jsem si sednou a Lucas mi pomohl, protože se mi
podlamovala kolena.
"Ale není to tak, když ji viděl jak pije krev chtěl ji zabít ale ona utekla. Poslala mě pro tebe aby ti neublížil. Tak jdeš semnou?"
Už se nemohlo nic stát můj život byl v troskách. Ať už má pravdu nebo ne. Na táhla jsem k Lucasovi ruku.
"J-já jdu s tebou, nevím jestli ti to mám věřit ale jdu."

Pokračování příště Wendy🌺

Kapka krve 2. 1/2

9. srpna 2015 v 16:17 | Wendyxix |  Kapka krve
Běžela jsem domů co nejrychleji jsem mohla. Nevěděla jsem jestli se mám smát brečet nebo křičet.
Jak jsem zastavila před domem stál tam táta.
" Kde jsi byla?" Pro točila jsem panenky.
"Zdržela jsem se ve škole Jo? Jdu si dělat úkoly."
"Bál jsem se aby tě třeba nikdo neodvedl víš? Rychle jsem pos píchala po schodech abych ho nemusela dál poslouchat.
Nemohla jsem teď dělat úkoly musela jsem přemýšlet o tom co se dnes stalo.
Co to bylo za kluka? Proč byl tak bledý? Lhal mi nebo je to cvok?
Na ty otázky mi může odpovědět jen on- Lucas.
Musela jsem ho vidět. Sešla jsem dolu za tátou.
"Ty tati? Mohla bych na na pár minut ven?"
"Máš úkoly?" optal se táta
"Ne ale večer budou." Kývnul hlavou a já šla.
napadlo mě že bych mohla jít na hřbitov nebo do parku a volat ho.
Cesta trvala chvilku a tak jsem jen zavolala:
"Lucasi, jsi tu?" Nic zkusila jsem to znovu nějak jsem ho cítila.
"Lucasi já vím že tu jsi vím to tak dělej vylez a nehraj si se mnou!"
Najednou se přede mnou zjevil rušili jsem to.
"Ale,ale copak jdeš se bavit s bláznem?"
"Jo potřebuju se tě na něco zeptat" Šibalsky se na mě usmál byl tak pohledný a ten jeho pohled...



Pokračování příště Wendy 🌼

Kapka krve 1. 2/2

9. srpna 2015 v 15:08 | Wendyxix |  Kapka krve
Díval se na mě tak upřeným pohledem že jsem nevěděla jak zareagovat.
"Uhm, ahoj pro... proč se na mě tak divně díváš? A co jsi dělal v tom křoví?"
"Musíš jít se mnou." odpověděl jen.
"Jo jasně půjdu s nějakým klukem kterého jsem potkala, znám ho sotva dvě minuty a jsem blázen" Nervózně jsem se zasmála a poklepala si na čelo. On jen odpověděl " Ty jsi to cítila vím to"
Moc dobře jsem věděla o čem mluví a řekla jsem jen: "Netuším o čem to tu mluvíš." Chtěla jsem odejít, ale on mě jen chytil za ruku.
"Všechno to vysvětlim." řekl.
"Fajn, mám jen 20 minut pojďme do parku."
Chvíli jsme šli potichu a ani jeden z nás nemluvil, ale pak jsem vylítla.
"Jestli mi něco chceš tak dělej Jo? Já nemám tolik času!"
"Takže menuju se Lucas a tvoje máma předevčírem zemeřela že jo,a proto tu jsem já abych ti vše vysvětlil." Ne chápala jsem co mi chce a byla jsem zaražená tak jsem jen naznačila rukou aby pokračoval.
"Dobře tvoje matka byla upír." Začala jsem se smát tak hlasitě že se lidé otáčeli.
"Jo a já jsem cvok!"
"Můžu pokračovat ?" řekl a podíval se na mě.
"Ne,ne já du domu jasný nemám čas si povídat s blázny!" A uháněla jsem domu.

Kapka krve 1. 1/2

9. srpna 2015 v 11:46 | Wendyxix |  Kapka krve
Bylo ráno, brzké ráno. Seděla jsem na posteli a přála jsem si abych neexistovala.
Už mám jen tátu a mladší sestru. Jsou jí čtyři. Nic neví, řekli jsme ji že maminka odjela na prázdniny.
Je malá nepochopila by to. Ani já nevím co budu dělat, protože bez ní jsem ztracená.
To ona mi vždy se vším radila. Taťka nás má sice rád, ale nikdy se moc nezajímal. Až za dvě hodiny mám jít do školy jsem sice omluvená, ale určitě nejsem ten typ který pořád jen brečí a brečí.

Je čas jít do školy. Cestou potkám mojí jedinou a nejlepši kamarádku.
Jo jsem tichá a přátelé si vybírám pečlivě. Jsem jiná nevím proč, ale jsem.
"Ahoj Kathryn, jak se máš?" řekla vesele.
Neodpověděla jsem. " Tak co je ?"
Zase nic, vrhla jsem se jí kolem krku a zacítila jsem jemnou železitou vůni. To není možný... necham to plavat a začala brečet.
Když jsem se trochu uklidnila všechno jsem jí řekla.
Stáli jsme u školy. Den se vlekl pomalu a tak jsem šla sama na hřbitov na to místo kde brzy bude i moje máma. Měla jsem špatný pocit že mě někdo sleduje. V křoví se něco pohnulo.
"Haló, je tam někdo?" řekla jsem nejistě. Nic. "Ať je to kdokoli není to vtipné.
Z křoví vystoupil chlapec v mém věku trochu pobledlý, ale byl šíleně nádherný.
Cítila jsem jak moc mi bije srdce.


Pokračování příště Webdy

Soutěž

9. srpna 2015 v 10:58 | Wendyxix
Ahoj lidi,
fakt mooooooooc se omlouvám že jsem nic nenapsala.
Znáte to ne? Nemáte uklizený pokoj, jste drzí ...
Jo tak to se přesně stalo mě.
A proto píšu tenhle článek ale je to samozřejmě o soutěži.

Zakže postoupila jsem do finálního kola a chtěla bych vás poprosit o podporu.
Děkuji za těch padesát hlasů díky kterým jsem mohla postoupit strašně moc si toho
vážím takže tady je odkaz: http://zosvetaslavy.blog.cz
A budu ráda za každý hlas :)
Wendy🌸